Vkládám to, co mě oslovilo,

a co nacházím u mladých lidiček jako problém. 

Moc všem fandím a myslím na všechny v modlitbě,

aby měl každý dostatek odvahy a víry v Boží lásku

ve chvíli volby povolání.

Volba povolání

Je třeba důvěřovat
(Z knihy Fabia Ciardi: Jít za Kristem)
 Někteří lidé s volbou životního stavu otálejí. Není to jejich vědomé rozhodnutí, jsou jakoby ochromeni strachem, bojí se nejistoty, chybí jim naděje do budoucnosti. Definitivní rozhodnutí o trvalém životním závazku stále odkládají. Raději žijí ze dne na den a čekají, že se stane něco, co jim pomůže se rozhodnout. Sami se k takovému kroku ještě necítí připraveni.

Společnost jejich nejistotu a obavy z budoucnosti jen podporuje. Jak se mám pro něco rozhodnout, když všechno je tak provizorní, všechno jako by ztratilo svou hodnotu? Pro co žít? Není lepší nic neplánovat a brát věci jen tak, jak samy přicházejí?

Konzumní styl života nám vnucuje takovou životní úroveň, že se zdá zhola nemožné založit rodinu. Vystačíme s penězi? A co když nenajdeme žádný byt? Nebo práci?

Svou roli hraje i strach z omylu. Je to pro mě opravdu ta správná cesta? Je to ten správný člověk? Je to přece na celý život! Nerozhodnost se stává chronickou. Strach ochromuje.

V takových případech je potřeba mít odvahu a důvěřovat Boží lásce. Vím, že mě Bůh miluje – jen tak najdu odvahu k životu! Když se Otec stará o nebeské ptactvo a polní kvítí, myslíš, že se nebude starat o tebe?